Studie zabývající se vlivem offroadu na půdu, ekosystémy či jednotlivé biotopy nejsou k dispozici nebo se je nepodařilo dohledat.
Součástí materiálu je rovněž dotazník, který byl předložen bezmála stovce respondentů. Mimo jiné z něj vyplynulo, že jezdci si trasy plánují, polovina z nich dodržuje legislativu a větší polovina se přiznala, že se vyhýbá chráněným oblastem, i když zazněly také názory, že několikrát do roka by se měly chráněná území pro motorkáře otevřít. Někteří přiznali, že jezdí v národním parku a budou v tom pokračovat. Většina z nich by uvítala možnost jezdit v pískovnách. Zajímavé rovněž je, že 93 procent respondentů hledá kompromis mezi svými zážitky a ochranou přírody.
Autorka v závěru konstatuje, že jsme demokratická společnost, která se nesmí na žádnou menšinu dívat nenávistně a zakazovat ji. Naráží na to, že v každé skupině se najdou jedinci porušující pravidla, například mezi turisty, myslivci a rybáři. Forma jejich zábavy dle autorky možná není ekologická, ale upozorňuje, že nikdo si nemůže být jistý, že žije ekologičtěji. Jezdí se autem, v lese pracuje těžká technika apod. Zmínila také konzumní styl života a reklamní kampaně, které vybízí ke koupi strojů a jízdě v terénu.
Vlivu na půdu se věnovaly studie, které zkoumaly jízdu těžebních strojů v lese. V jedné z nich autoři (2) uvedli několik skupin poškození životního prostředí, jako například poškození porostů, odření kořenů, poškození náletových dřevin, půdy, eroze, únik ropných látek a znečištění ovzduší spalinami. Nabízejí také metody, jak poškození půdy čelit. Úprava technologie, provádění prací při zamrzlé půdě a sněhu, zpevnění přibližovacích linek klestem, rohožemi nebo nejezdit stále stejnými cestami.
Slouží offroad společnosti?
Negativní ovlivnění přiznali i autoři dalšího materiálu (3), kteří však upozorňují, že výstavba a provoz lesních cest je nezbytný pro hospodářství v lese. Bez něj by nebylo možné les obhospodařovat a získávat dřevo pro výrobu produktů a zboží. Podobně lze smýšlet i o provozu strojů v zemědělství. Offroad však neslouží hospodářství ani společnosti, nýbrž k zábavě několika lidí.
Jízda čímkoliv po půdě negativně ovlivňuje její stav. Roste její zatížení, zhutnění, snížení pórovitosti a s tím v ruku v ruce retence vody i aerace (provzdušňování). Životní prostředí kořenů i edafonu se tudíž velmi zhorší. Oproti tomu stromy půdu pozitivně ovlivňují. Přispívají opadem a kořeny, které dosahují značných hloubek a částečně brání zhutňování půdy a zlepšují pórovitost a infilraci (4). V neposlední řadě jsou negativně ovlivňováni živočichové žijící v přírodě, především v době odchovu mláďat a hnízdění ptáků.
Petr Birklen z AOPK Ostrava, který se zabývá nelegálním offroadem, již před časem přiznal v Lesnické práci (5), že rozšíření tohoto problému nastalo ze tří důvodů. Vzrostla kupní síla obyvatel, změnil se žebříček hodnot a vznikla velká nabídka příslušných vozidel s marketingovou masáží cílových skupin. Česko navíc hojně navštěvují zahraniční jezdci, kterým by doma jejich jednání jen tak neprošlo.
Jízda v přírodě může motorkáře přijít draho. Nejčastěji jde o přestupek podle lesního zákona, kde lze jezdce pokutovat hned podle dvou paragrafů. V prvním případě jde o obecné porušení zákazu v lesích, kam patří také zákaz vjezdu a stání v lese. Na místě nebo u správního orgánu může řidič dostat až 5 000 korun pokuty. Vyšší sankci však může dostat podle paragrafu, který říká, že osoba provádí v lese činnosti nepovolené nebo zakázané. Výše pokuty šplhá až do 100 tisíc korun. Pokud by se jeho chování opakovalo, dokonce dvojnásobek.
Na vysoké pokuty pamatuje rovněž zákon o ochraně přírody. Nejpřísněji je na to pamatováno v národních parcích, chráněných krajinných oblastech nebo přírodních rezervacích, kde se pokuta může vyšplhat až ke 100 tisícům korun, v případě podnikatelů až ke dvěma milionům korun.
Motorkáři si ovšem často neuvědomují, že jezdí po soukromých pozemcích, které někomu patří. Majitel po nich pak může požadovat náhradu nebo může jít o trestný čin poškození cizí věci. K tomu se váže ustanovení občanského zákoníku, které povoluje vjezd na cizí pozemek jen ve vymezených případech. Zmínit musíme také zákon o myslivosti, kde je zakázáno plašit zvěř, nebo zákon o vodách, jenž zakazuje vjezd do pásem ochrany vodního zdroje.
Lidé, kteří motorkáře potkají, si určitě všimli, že jezdci většinou nemají na svých strojích SPZ, mají zakryté tváře a jezdí ve skupinách. To přiznal i jeden z motorkářů v loňském rozhovoru pro server auto.cz (6). Z jeho slov vyplynulo, že chtějí předejít odhalení. Pokud řidiče někdo nechytne přímo při činu, následné dokázání protiprávního jednání je velmi složité. Optimálně podle něj jezdí 4-5 lidí, většinou o víkendu a snaží se dělat co nejméně hluku, aby na sebe neupozorňovali. Dle jeho slov jezdí vpředu jakýsi vedoucí, který když uvidí lidi, tak dá znamení a jezdci uberou plyn.
Citovaná literatura
1. Růţičková, Miloslava. PROBLEMATIKA OFFROAD MOTORISMU. Brno : MASARYKOVA UNIVERZITA, 2016.
2. PAVOL KLČ, LUKÁŠ BRÁNKA. Zhodnocení úprav technologických linek a zemních lesních cest poškozených přibližováním dříví. Lesnícky časopis. 2010, Sv. 56, 3.
3. L. Bránka, A. Janeček, P. Klč. ANALÝZA POŠKOZENÍ ZEMNÍCH LESNÍCH CEST. AGRITECH SCIENCE. 13.
4. Šimek, Miloslav. Živá půda. Praha : Academia, 2019.
5. Darebníková, Petra. Lesnická práce . [Online] 2009. http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-88-2009/lesnicka-prace-c-8-09/ilegalni-motorismus-nevyresi-klasicke-motokrosove-arealy.
6. Barták, Petr. Auto.cz. [Online] 2019. https://www.auto.cz/jezdeni-v-lese-a-na-louce-co-na-to-rika-zakon-132129.
