Přírodní park Chlum je pestrou ukázkou mnoha typů prostředí. Jsou zde smíšené lesní porosty se starými doupnými stromy, pásy křovin lemující les, louky, remízky i přirozená bezlesí. Výsledkem této rozmanitosti je i velké množství ptáků, kteří zde nacházejí vhodné prostředí pro hnízdění nebo územím jen protahují. Některé patří mezi vzácné druhy, s některými se setkáváme častěji.
Na bílých stráních plných hlohů, luk a holých a obnažených půd v západní části Chlumu se v hojném počtu vyskytuje například koroptev polní, křepelka polní, bažant obecný, skřivan polní, strnad obecný, strnad luční a ťuhýk obecný. Ťuhýk šedý je zde pravidelný zimní host a nepravidelně hnízdí. Na podzimním tahu se zde vyskytuje sluka lesní. Pravidelně zde hnízdí v minulosti velmi vzácný druh bramborníček černohlavý, každoročně lze zde zaznamenat 2 – 4 hnízdící páry. Dalším ptačím druhem, který nás v těchto místech upoutá svým výrazným a monotónním zpěvem, je cvrčilka zelená. Její zpěv je tak podobný cvrčkovi, že jen stěží lze uvěřit, že ho vydává pták.
Lesní biotopy obývá 60 druhů ptáků. Z běžnějších druhů je to například drozd zpěvný, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnice slavíková, pěnice vlašská, lejsek bělokrký, lejsek šedý, zvonek zelený, strnad obecný, pěnkava obecná, žluva hajní, brhlík obecný a ze vzácnějších druhů datel černý, strakapoud prostřední, krutihlav obecný, žluva hajní a lelek lesní. Mezi obcí Dolánky a Nová Telib byl zaznamenán v ČR velmi vzácný dudek chocholatý. Jeho hnízdění se bohužel nepodařilo potvrdit. Vzácným a nepřehlédnutelným druhem ptáka, který zde již také zahnízdil, je plachý čáp černý, který na rozdíl od svého bílého kolegy hnízdí skryt veřejnosti hluboko v lese.
Z dravců se zde vyskytuje káně lesní, poštolka obecná, jestřáb lesní, krahujec obecný a kriticky ohrožený včelojed lesní.
Ze sov zde naleznete puštíka obecného, kalouse ušatého a naši největší sovu, která se nebojí napadnout i sokola stěhovavého, výra velkého. Je zde zaznamenán i výskyt sýce rousného, menší sovy, která je typickým horským druhem.
Ze savců na Chlumu nejčastěji potkáte srnce obecného. Hrubý hlas srnců, kterým se ozývají v době říje (červenec a srpen), připomíná štěknutí velkého psa. Dalším zde žijícím sudokopytníkem je prase divoké. Na přilehlých polích můžete zahlédnout zajíce polního. Ze skupiny hlodavců jistě stojí za zmínku výskyt plcha velkého a plšíka lískového.
Šelmy jsou zde zastoupeny běžnou liškou obecnou, jezevcem lesním, kunou lesní a skalní. Kuna lesní je typicky lesní druh. Její nažloutlá náprsenka nedosahuje na přední končetiny. Zato kuna skalní bývá častou obyvatelkou měst a vsí. Její náprsenka je bělavá a dosahuje až na přední končetiny. Vyskytuje se zde také naše nejmenší šelma lasice kolčava, a jediný náš savec, který v průběhu roku výrazně změní barvu srsti – lasice hranostaj. Zimní šat této lasice je bílý, jen s černou špičkou ocasu. Tyto zimní kožešiny se používaly na výrobu známých královských hermelínů.
Na Chlumu se také zabydlel psík mývalovitý. Psovitá šelma, která svým zavalitým tělem na nízkých nohách a krátkýma ušima, připomíná spíše jezevce než psovitou šelmu. Pochází z Dálného východu. Jeho první výskyt v ČR byl doložen v roce 1954. Začal k nám pronikat z evropské části Ruska, kde byl jako kožešinové zvíře opakovaně vysazován. Dnes se tato jediná zimu přespávající psovitá šelma vyskytuje na celém našem území.
