Tři desítky stromů vysadili členové ČSOP Klenice, děti z přírodovědného kroužku i obyvatelé Dolního Bousova. Ovocné stromy zpestřily polní cestu a naučnou stezku.
Lidé se za krásného počasí na státní svátek sešli na okraji Dolního Bousova v místech, kde prochází naučná stezka Městem Dolním Bousovem, která vede dále k rybníku. Vybaveni rýči, lopatami, nůžkami nebo palicemi a žebříky vyrazili na velmi rozblácenou cestu, která si už od pohledu říkala o zkrášlení.
Každý sázející, ať už rodina, nebo jednotlivci, si vybrali označené místo a vrhli se do práce. Zanedlouho byly první stromy v zemi. Následovaly je kůly, plastová košilka i pletivo. Ruku k dílu přidali také ti nejmenší, kteří nosili pletivo, nebo pomáhali rodičům. Pomoc jim byli připraveni nejen organizátoři, ale také domácí mazlíčci.
Zhruba pět desítek lidí včetně asi dvacítky dětí měli hotovo za necelé dvě hodiny. Zasadili vysokokmeny jabloní (19 ks), ořešáků (2 ks), třešní (3 ks), švestek (3ks), a rynglí (3 ks). Zároveň s touto výsadbou byla nahrazena jedna odumřelá jabloň z loňské výsadby u první naučné stezky poblíž železniční zastávky na Rohatsku. Výsadba byla podpořena z grantového programu Škoda Stromky pro rok 2020.
„Rádi bychom vás pozvali k procházce po nové NS Městem Dolním Bousovem. Nová stezka začíná i končí u nádraží v DB, okruh je dlouhý cca 3-4 km a vede převážně městem. Dozvíte se spoustu informací o třech rybnících, na které narazíte cestou, o areálu Dětí lesa Honzy Cindra, o autokrosu na Rachvalách, o lipách svobody, studánce Žbelíčku a mnoho jiného z přírody a historie našeho města,“ uvedla vedoucí přírodovědného kroužku Pavla Bartková.
Doplňování zeleně do krajiny a obnova polních cest je velmi důležitá. Jedním z mnoha problémů současné přírody je sucho. I když tento rok se zdá, že vody je dostatek, je to dlouhodobější problém. Proti suchu se dá bojovat různými opatřeními například v krajině. Jedním z nich je i obnova polních cest, zeleně, výsadba dřevin, keřů nebo travnatých pásů a větrolamů.
Zakládání remízku a mezí a obnova vodní ploch, jako drobných tůní, mokřadů, ale i menších a větších vodních toků. S tím souvisí i úpravy jejich břehů, dna nebo meandrů. Zelené pásy neboli ekotony také zvyšují biodiverzitu lokality, protože tam lze nalézt více druhů živočichů, kteří v homogenně utvářené krajině nemohou najít vhodný biotop a potravu.
Výsadba v polní krajině zabraňuje také dalšímu problému dnešní doby – erozi. Pole sužuje především vodní eroze, kdy déšť smývá zeminu a odnáší ji do řek a potoků.
Autoři: Ondřej Kořínek, Pavla Bartková
