V pátek 12. 11. k nám do Bousova přijeli Zuzana a Matěj Dolinay, brněnští zoologové a tvůrci nejnovějšího dokumentárního filmu o hadech České republiky. Na besedu s promítáním se v podkroví knihovny sešlo 25 pozorných posluchačů. Sami sympatičtí manželé Dolinay byli překvapeni tím, co všechno bousovské děti vědí o hadech a jak je toto téma zajímá. Zhlédnutí filmu trvalo asi 50 minut, ale všechny děti ho napjatě sledovaly až do konce. Potom pokládaly tvůrcům všetečné dotazy, které se týkaly nejen hadů, například: Proč samečci skokanů ostronosých na jaře zmodrají a co se při tom v jejich těle děje?
Ve filmu byly detailní záběry všech pěti druhů u nás žijících hadů (zmije obecná; užovky: obojková, hladká, stromová a podplamatá). Dověděli jsme se o tom, kde se který druh vyskytuje, jak se po zimě probouzí… Boje mezi samci předcházející páření připomínají spíše ladný tanec než souboj soků. Překvapivá zjištění vyplynula i při sledování hadího páření (sameček má totiž dva penisy, i když pokaždé používá pouze jeden). Zajímavé bylo pozorovat užovky polykající kořist, rybu nebo žábu. Had dovede otevřít tlamu neuvěřitelným způsobem díky roztažitelným čelistem. S „boulí“ na těle se pak odplazí do bezpečí úkrytu, kde pak po mnoho dní nebo dokonce týdnů úlovek tráví.
Program vyvrcholil přesunem dětí na pódium, kde utvořily kroužek a posílaly si dokola hadí svlečky. Mnohé překvapila informace, že svlečená hadí kůže je vlastně naruby. Matěj Dolinay nám na pletených hadích atrapách předvedl, jak se pracuje s hákem a „chňapkou“, když třeba v zahraničí chytají jedovaté hady. Děti si vše rády vyzkoušely. Zlatým hřebem programu byli čtyři živí hadi: dvě krajty a korálovka, a užovka tenkoocasá. Krajťák se jmenoval Ajťák. Ne, že by rozuměl počítačům, ale protože se to rýmuje:-). Jeho partnerka nesla jméno Wifina, aby to ladilo s Ajťákem dohromady. Půvabná štíhlá korálovka se jmenovala Scarlet a Užovka jse jmenovala senchi. Děti si mohly hady nejen pohladit, ale i podržet nebo si je omotat kolem krku či rukou. Dostalo se na všechny, někteří si hady chovali i vícekrát a navzájem se fotili, aby měli vzpomínky pěkně zdokumentované.
Tak moc děkujeme a těšíme se zase někdy na viděnou!
Pavla, Lenka a děti z Bousova.
