Boleslavsko i Mladá Boleslav má mnoho krásných míst, o čemž svědčí nedávný příspěvek Antonína Kůrky Mladoboleslavsko pod rouškou. Druhým příspěvkem bych však rád nastínil na konkrétních příkladech naopak ty temné části především samotného města Mladá Boleslav, a to z mého pohledu, tedy pohledu studenta Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který má plno informací tzv. z „první ruky“, od mnohých akademiků, a to navíc mezioborově.
Obrázek 5: Výřez z návrhu územního plánu pro Mladou Boleslav. Zdroj: mb-net.cz
Čtěte také: Ochrana přírody v Mladé Boleslav pohledem studenta VŠ
Problematika budoucího rozšíření průmyslové zóny mezi městskými částmi Dubce a Bezděčín se kromě výše zmíněného záboru orné půdy (která v této oblasti však spadá až do 4. třídy kvality) se v jednom aspektu týká i ochrany přírody, a to konkrétně některých druhů ptáků. Severně od v současné době stojících hal se momentálně nachází orná půda. Z navrhovaného územního plánu (viz Obrázek 5) města Mladá Boleslav vyplývá, že by zde však prakticky na celé ploše současné orné půdy mělo dojít ke změně využití území právě na území zastavěné společně se silniční infrastrukturou. Při bližším pohledu na současný stav ze satelitního snímku (viz Obrázek 6) lze však v blocích zmíněné orné půdy vypozorovat dva pásy neobdělávané bylinné vegetace (body 1 a 2 v Obrázku 6) a na okraji průmyslových hal ještě jednu malou retenční nádrž (bod 3 v Obrázku 6).
Obrázek 6: Satelitní snímek severní části průmyslové části mezi městskými částmi Dubce a Bezděčín z dubna 2020. Zdroj: mapy.cz
Na první pohled nevábné plochy (viz Obrázky 7, 8 a 9), nicméně z pohledu polních ptáků oáza v současné zemědělské krajině. Tyto neobdělávané či pouze nepravidelně sečené až nesečené bylinné a plevelné pásy nejen na okrajích měst jsou v současné době velmi vyhledávány některými ohroženými druhy a tvoří, podobně jako výše zmíněné sady, útočiště v pusté zemědělské krajině. Pokud dojde k zničení těchto míst, živočichové je obývající již často nemají kam ustoupit. O tom, jak zoufalá je situace, mluví následující řádky.
Z vlastního monitoringu, náhodných vlastních pozorování i pozorování jiných milovníků ptáků (pozorování dostupná např. v databázi Avif České společnosti ornitologické) se pouze na této malé ploše vyskytují v hnízdním období oba druhy u nás žijících bramborníčků, strnadi luční, koroptve polní, u průmyslových hal hnízdí chocholouši obecní a v retenční nádrži jsem zaznamenal hnízdění kulíka říčního. Strnad luční je ve vyhlášce č. 395/1992, kterou se provádí zákon o ochraně přírody a krajiny, veden jako kriticky ohrožený, koroptev, chocholouš a oba druhy bramborníčků jako ohrožené.
Obrázek 7: Jeden z bylinných pásů, na Obrázku 6 pod č. 2. Zdroj: Josef Rutterle
Vyhláška je však, co se ptáků a jejich početnosti v České republice týká, poněkud zastaralá a v současné době jsou na tom početně nejhůře chocholouš a koroptev. Koroptví bylo jen v roce 1935 na našem území střeleno neuvěřitelných 2 570 000 kusů (Hudec et Šťastný 2005), odhad celorepublikové populace v mapování 2001-2003 byl stanoven na 11 000-22 000 párů, tedy maximálně 44 000 jedinců (Šťastný et al. 2006). Jedná se tak o extrémní propad početnosti. K chocholoušům se ještě dostanu. Kulík říční dříve přirozeně hnízdil na štěrkových náplavách řek. Řeky byly ale zregulovány, tak přesídlil např. na ornou půdu. Zde ho však ohrožuje intenzivní zemědělství, tak vezme za vděk i takovými místy, jako je retenční nádrž na kraji průmyslové zóny, plná odpadků a na doslech hlučící dálnici (viz Obrázek 10).
Obrázek 8: Druhý z bylinných pásů, na Obrázku 6 pod č. 1. Zdroj: Josef Rutterle
Samotná retenční nádrž v tomto příspěvku stojí spíše bokem, neboť má na mnoho organismů pozitivní vliv. Zmiňuji ji zde však právě v souvislosti s naší zdevastovanou krajinou zemědělskou a jako příklad dalšího na pohled nevábného místa, které však může plnit velmi významnou roli pro některé organismy v současné době. Sám jsem pozoroval vyvedená mláďata kulíků pobíhající po betonové nákladní ploše pro nákladní automobily u jedné z okrajových hal (video zájemcům mohu osobně po zkontaktování zaslat). Zmínit je však třeba i chocholouše. Chocholouš byl dříve běžným ptákem polní krajiny v nižších nadmořských výškách v celé České republice.
Dnes se vyskytuje již prakticky jen na jižní Moravě a na pár lokalitách v Čechách. Jednou z nich je Mladá Boleslav. Ze zemědělské krajiny zmizel a přesunul se na okraje měst, k průmyslovým halám, k hnojištím. V těchto prostředích hnízdí často v městských trávnících či podobné vegetaci na periferiích. Doplácí zde však krom predace také na časté sečení městských či soukromých trávníků, které jsou nesmyslně sekány několikrát za sezónu. Chocholoušům je ornitology u nás věnována velká pozornost, a tak je i malá populace v Mladé Boleslavi dobře prozkoumána.
Obrázek 9: Retenční nádrž na okraji průmyslových hal. Zdroj: Josef Rutterle
No a výsledky výzkumu? Ne více jak 3 páry, které velmi pravděpodobně vymřou z důvodu vysoké predace a také již zmíněné vysoké frekvence sečí, která v jarních měsících zabije vylíhlá mláďata (Praus et Šifta, 2016). Je škoda, že tato problematika není více v podvědomí lidí, leč „naši“ mladoboleslavští chocholouši účinkují i v dokumentu Planeta Česko. Chocholouš totiž sám o sobě nepochybně patří mezi další symboly ztráty biodiverzity v naší krajině. Až bude tato část mezi Dubci a Bezděčínem kompletně zastavěna, přijdeme tiše o útočiště nejen výše zmíněných ptáků, ale i mnohých bezobratlých a možná i rostlin, o kterých však nemám podrobné informace.
Mnoha konkrétním záměrům v rozvoji města, nejen těm výše zmíněným, bych rád zabránil, nicméně jsem ještě ani nedávno nedisponoval tolika dostupnými informacemi jak z legislativy, tak z praxe a stále samozřejmě mnoho informací nemám. I tak mě to osobně ale velmi trápí, protože leč je za těmito záměry mnoho a mnoho jiných cílů či i prospěšných faktorů, z pohledu přírodního, krajinného, ale i též kulturního rozhodně převažují faktory negativní, a to prosím zdůrazňuji, že si zde nevymýšlím, ale opírám se o několik odborných prací či statistik a nespočet informací z průběhu mého dosavadního vysokoškolského studia.
Obrázek 10: Umístění a detail hnízda kulíka říčního v retenční nádrži u průmyslových hal. Vajíčka věrně připomínají okolní štěrk a oblázky. Zdroj: Josef Rutterle
Tedy můj osobní závěr? Narodil jsem se v Mladé Boleslavi, ale vnitřně se mi tu nežije dobře. Nejedná se však jen o Mladou Boleslav, celá naše krajiny je totiž v dnešní době „nemocná“, takže těžko říct, kde je to nejlepší místo k životu, nicméně i tak již v nějakém místě žijeme a to bychom se měli snažit zlepšovat. To je tedy i cílem mého příspěvku. Pokud jste se dostali až sem, zkuste se, pokud tak již nečiníte, podívat na některé věci či některá místa znovu, a to s informacemi, které jsem Vám zde předložil či s informacemi podobného rázu, o kterých se dočtete z různých jiných částí naší republiky. Pojďme se společně snažit o harmonické prostředí k životu, ať už se jedná o vesnici, les, rybník, ale nebo také centrum města, jeho periferie či třeba průmyslovou zónu.
Autor: Josef Rutterle
Použité zdroje:
- Beneš, L. a další. 1997: Mladoboleslavsko v proměnách času. Mladá Boleslav : Libri, 1997. 80-85983-34-36.
- Figala, J., 1997: Changes of agro-ecosystem as a cause of stability loss in agricultural landscape. Conference proceedings Floods and landscape 97, Brno.
- ČÚZK, ©2020: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky (online) [cit.2020.12.15.], dostupné zde
- Hudec, K. (ed.), 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha
- Hudec, K., Šťastný, K. a kol., 2005: Fauna ČR, Ptáci – Aves 2/1, 2/2, Academia, Praha
- Praus, L. a Šifta J., 2016: Hnízdění chocholoušů obecných (Galerida cristata) v Mladé Boleslavi a okolí v roce 2016. Panurus 25. 31-42.
