Pokosili jsme cenné plochy v NPP Rečkov u Malé Bělé
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1294
Jedná se o slatinnou louku, která je na několika místech silně podmáčená, zarůstá olšemi a rákosem a tak kosení a odnášení pokoseného rákosu se rovná téměř sportovnímu výkonu. J
Na této louce roste jedna z našich nejkrásnějších a nejvzácnějších rostlin, kterou v našem regionu máme, kriticky ohrožená popelivka sibiřská. Patří mezi rostliny, které nám zde po sobě zanechal ledovec. Tato statná rostlina dosahující výšky až 150 cm roste v České republice jen na třech místech.
Prohlédněte si fotografie.
Kosíme nejcennější louky na Mladoboleslavsku
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1033
Další pokosenu plochou je slatinná louka u Struh, kde roste kriticky ohrožená orchidej prstnatec pleťový. Na Mladoboleslavsku se s ním setkáte ještě na mikrolokalitě u Bělé pod Bezdězem. Louku sekáme pravidelně od roku 2015, za tuto dobu se kosená plocha rozrostla téměř trojnásobně.
Kromě prstnatce pleťového zde každým rokem vykvétá i další krásná orchidej kruštík bahenní, jehož počty se kosením rok od k roku navyšují.
Nesouhlasíme s výstavbou dalších 4 logistických hal v k. ú. města Kosmonos
- Podrobnosti
- Zobrazení: 17996
Dne 13.9.2019 vydal Krajský úřad Středočeského kraje „Rozhodnutí - závěr zjišťovacího řízení“, ve kterém SOUHLASÍ se záměrem výstavby 4 logistických hal v celkové rozloze 23,7081 ha (z toho 10,6851 ha je půda I. třídy a 13,0230 ha III. tř.).
Nový územní plán umožňuje výstavbu lázní v areálu bývalé Koliby
- Podrobnosti
- Zobrazení: 17989
Není to tak dávno, kdy jsme vám poslali optimistický mail, že Štěpánka je zachráněna a že se do míst, která byla v 90. letech tak nešetrně prodána soukromému investorovi, vrátí park. Jak jsme však zjistili, město o návratu parku do těchto míst neuvažuje. Naopak celé území areálu Koliby chce ze sídelní zeleně změnit na občanskou vybavenost. Ale to je přece v těžkém rozporu s tím, co nám město deklarovalo!
Kopec Mužský zůstane bez konstrukcí a plachet
- Podrobnosti
- Zobrazení: 18259
S velkou radostí oznamujeme, že se podařilo zamezit záměru výsadby intenzivních sadů na Mužském. Děkujeme vám všem, kteří jste podepsali petici proti tomuto záměru, děkujeme médiím, která o kauze informovala veřejnost, vlastníkům pozemků, kteří svůj pozemek firmě Galafruit s.r.o. neprodali ani nepronajali, obyvatelům obce Boseň a především paní starostce této obce,
Mezinárodní noc netopýrů
- Podrobnosti
- Zobrazení: 4645
Přes 180 dospělých a dětí se první sobotu v září vydalo po setmění na zříceninu Zvířetice. Někteří si užili cestu lesem z Podhradí nebo z Bítouchova, někteří přijeli autem přímo na parkoviště ke zřícenině. Čekali na ně netopýři. Po třech letech se k nám totiž vrátila Mezinárodní noc pro netopýry. Přidali jsme se tak téměř ke čtyřiceti dalším místům v naší republice a ke čtyřem desítkám států, kde Noc pro netopýry probíhá. Ve světě se tato akce koná i v takových pro nás exotických místech jako Egypt nebo Korea. Akce je jedinečnou příležitostí prohlédnout si zblízka tvory, které moc neznáme, přestože s námi často žijí doslova pod jednou střechou.
Fotografie si můžete prohlédnout v naší fotogralerii.
Za zkamenělými stromy - araukarity - na Novopacko
- Podrobnosti
- Zobrazení: 3370
V sobotu 17. 8. jsme se sešli v Bělé u Staré Paky s Vítkem Preislerem a pracovníkem novopacké Klenotnice, abychom hledali v říčce Olešce úlomky araukaritů. Lovecké nadšení vydrželo naší asi dvacetičlenné výpravě dlouho. Během dopoledne jsme důkladně propátrali poměrně krátký úsek Olešky a všichni jsme objevili něco zajímavého: úlomky achátů, jaspisů a karneolů i vytoužené úlomky zkamenělých stromů-araukarity. Techniky "lovu" byly různé. Někdo jen dřepěl na místě a důkladně propátrával blízký břeh potoka s přesvědčením, že trpělivost přináší araukarity, někdo se brodil potokem, maje na mysli, že za zátočinou snad bude tráva zelenější.
Slavnostní odhalení naučné stezky ve Vrchbělé
- Podrobnosti
- Zobrazení: 3623
V sobotu 15. 6. se ve volnočasovém areálu ve Vrchbělé konalo otevření nové naučné stezky pro děti. Po slavnostním zahájení následoval křest dvou mláďat pštrosů emu. Rodiče Emil a Emilka přivedli na svět Jáju a Páju (to jsou jména, která dostala nejvíc kladných bodů na facebooku). Při křtu pštrosíků jsme se dověděli mnoho informací, například to, že vejce tohoto druhu jsou černá, že na vejcích sedí asi 50 dnů pouze samec a v té době nepřijímá potravu.
Ve výbězích jsme si mohli prohlédnout kozly i kozy a také pávy. Je velká naděje, že se zde brzy zabydlí pár praturů (pratur je také průvodcem dětí po NS).
Na děti čekalo několik stanovišť, kde si mohly zábavnou formou vyzkoušet své znalosti o přírodě: ochutnávka lesních plodů, skládání puzzle, poznávání přírodnin po hmatu, hádání zvuků ptactva a lesních zvířat, poznávání běžných bylin podle vůně.
Za absolvování všech úkolů si každý účastník mohl vybrat pěknou magnetku s obrázky motýlů nebo hub.
Za hvozdíkem písečným
- Podrobnosti
- Zobrazení: 3475
Sobota 8. 6. hrozila deštěm, ale mraky se cestou k hoře Říp rozešly. Nejprve jsme navštívili upravenou obec Kleneč, kde v rybníku na návsi plaval spolu s nutriemi i pár hus labutích. Poblíž byla k vidění košatá osmnáctiletá lipka, zasazená v dubnu 2001 jako "tisíciletá", u příležitosti začátku nového tisíciletí.
Cesta ke hvozdíkům písečným byla krásně značená, je vidět, že si místní této celoevropsky významné botanické rarity považují. Stráň pod hvozdíky byla posetá bělozářkami liliovitými a tužebníkem obecným.
Jak jsme šli za obojživelníky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 4369
V sobotu 25.května jsem se sešli v 9 hodin na návsi v Nepřívěci s hydrobiologem Radomírem Studeným, hydrogeologem, který nás provázel setkáním s obojživelníky. Dověděli jsme se spoustu teoretických informací - proč ubývá obojživelníků, jak jim můžeme pomoci, čím jsou užiteční. U požární nádrže jsme si důkladně prohlédli samečky i samičky čolků velkých, potápníky vroubené a rosničky zelené. Kdo chtěl, mohl si je vzít i do mokrých rukou. Byl to zážitek pro všechny, ale zejména pro děti. Na odchycených exemplářích larev a pulců jsme si ukázali, podle kterých znaků je lze spolehlivě určit.
Poslechněte Vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové.
Jarní setkání ve svatomartinské aleji
- Podrobnosti
- Zobrazení: 3484
Díky velkorysému grantu od firmy ŠKO-ENERGO jsme mohli podpořit a doplnit Svatomartinskou alej, kterou místní i přespolní v roce 2017 vysadili mezi obcemi Zvířetice a Bítouchov na Bakovsku. Ke 111 stromům tak přibyly tři informační tabule. Vzniklo zároveň posezení na nejvyšším místě pravého břehu Jizery na Bakovsku. Je to místo s krásnou vyhlídkou do krajiny.
6.dubna 2019 jsme tabule slavnostně "odhalili". Sešlo se přes 150 lidí. Na setkání vládla pohoda a velmi příjemná atmosféra. Lidé si označovali své stromy. Stromy, které nevydržely loňké velmi suché léto, se vyměnily za nové.
Pomozte nám nalézt orchideje
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1702
Pracujeme na vydání zcela ojedinělé knihy – Orchideje Mladoboleslavska. Jelikož jejich počty stále ubývají, v některých případech je stav jejich populace přímo alarmující, chtěli bychom zachytit jejich krásu než z naší krajiny vymizí úplně. Z tohoto důvodů hledáme dobrovolníky,
kteří nám pomohou zmapovat staré lokality, kde se ještě před lety vyskytovaly. Jedná se hlavně o lokality: Bechov, Choboty, Slepeč, Kochánky, Obrubce, Niměřice, PP Káčov, Kojany, Dolní Cetno, Žerčice, Jabkenická obora, Husí Lhota, Úhelnický les.
Prosíme všechny zájemce, kteří by nám byli ochotni pomoc s mapováním, aby se přihlásili na adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Více informací osobně. Děkujeme.
Kůrovcová kalamita na Štěpánce
- Podrobnosti
- Zobrazení: 24649
Z mb-netu a Boleslavanu jste se jistě dozvěděli o kůrovcové kalamitě na Štěpánce. Chápeme, že stromy napadané kůrovcem se musí z parku odstranit. Nechali jsme si předložit odborné posudky, zda všechny stromy jsou opravdu nutné pokácet. Bohužel ze zprávy vyplývá, že pokácení je nezbytné. Zprávu si můžete přečíst zde.
Slavnostní výsadba jubilejní lipky na Rachvalách
- Podrobnosti
- Zobrazení: 2807
V sobotu 6. 4. jsme se sešli v 9 hodin před školou, bylo krásné jarní ráno. Průvodem jsme se vydali na Zahrádka a Rachvala. V čele muži vezli na dvoukolce sazenici lípy. Byla tak vysoká, že jsme museli dávat pozor, aby projela pod elektrickým vedením a nezamotala se do korun stromů, které jsme míjeli. Na návrší za městem, které bylo cílem naší cesty, jsme se krátce seznámili s historií místa, se stoletou lípou, kterou tam naši předkové vysadili v dubnu 1919 na oslavu vzniku ČSR.
Pokračujeme v budování tůní
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1503
Další nové tůně vznikly i na Chlumu pod tzv. Střelnicí. Zde jsme v minulosti již čtyři vodní plochy vytvořili, bohužel během letošního extrémně suchého léta všechny vyschly. Na stejném místě jsme se tedy pokusili pod dohledem zoologa z CHKO Kokořínsko - Máchův kraj pana RNDr. Luboše Berana vytvořit dvě nové a hlubší tůně, které svou rozlohou a hloubkou pojmou více vody. Velkou radost nám udělaly prosincové deště, které obě tůně naplnily vodou.
Vracíme život do krajiny - vracíme ji vodu
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1716
2.listopadu.2018 jsme za pomoci bagru stavební firmy Svoboda z Dolního Bousova doplnili založený mokřad o deset malých vodních ploch. Desítka tůní byla vyhloubena ve svažitých podmáčených pozemcích. Zde totiž ústí soustava polních meliorací z asi 20 hektarového lánu orné půdy. Kolabující meliorační soustavu jsme v mokřadu při hloubení tůní pro jistotu ještě několika místech přerušili, aby voda z tůní bez užitku příliš rychle neodtékala.
Vytvořené drobné vodní plochy přispějí k podpoře pestrosti krajiny a druhů v ní žijící. Během jednoho dne vznikly drobné tůně, které budou pravděpodobně během roku vysychat, i větší a
Nejvzácnější květina Mladoboleslavska je v péči našich dětí
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1464
Celkem 27 dětí z oddílu Mladých ochránců přírody z Dolního Bousova pokosilo a shrabalo dne 26.10.2018 ochránci přírody sledovanou louku u Vlčího Pole. O lokalitu pečují již 3 roky z důvodu výskytu kriticky ohrožené rostliny hořečku nahořklého. Několik málo rostlin, které jsme v tomto místě objevili před 3 roky, se díky péči dětí v krátké době rozrostlo na počet 660 jedinců.
Lokalit, kde se hořečky vyskytují je v České republice velmi málo a stále jich ubývá. Rostlina je zařazena v Červené knize a je vedena jako kriticky ohrožená. Ministerstvo životního prostředí dokonce v loňském roce vyhlásilo program na jeho záchranu. Ve Vlčím Poli se hořečkům daří, je to především zásluhou našich nejmladších ochránců přírody.
Tímto jim děkujeme a věříme, že příkladný vztah k přírodě a její ochraně je neopustí.
Za našimi stromy - soutěž pro žáky 2.stupně
- Podrobnosti
- Zobrazení: 7389
Ve středu 17.října jsme při příležitosti mezinárodního Dne stromů spořádali v lesoparku Štěpánka již 12. ročník soutěže Za našimi stromy.
Soutěže se zúčastnilo 12 tříčlenných družstev, která plnila, doufáme že zajímavé, úkoly. Děti měly například přiřadit podle hmatu k listům stromů jejich plody, identifkovat zvuky lesních zvířat, zjistit, kde si mohou živočichové najít úkryt a jaké části těl po nich zbyly, sesbírat jedlé houby do košíku. Měly i výzkumný úkol, který souvisel s udržením vody v krajině.
Po duševní námaze byla na řadě i fyzická :-). Každé družstvo totiž za vydatné pomoci pracovníků firmy Compag zasadilo jeden vysokokmen jabloně na krásné místo v krajině.
Dobrovolníci nám pomáhají dělat přírodu pestřejší
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1405
Dne 18.5. 2018 proběhla další dobrovolnická akce. Tentokrát se zaměstnanci ŠKO - ENERGO s.r.o., kteří se pustili do managementu evropsky významné lokality Dětenické louky. Jedná se o slatinnou louku, která byla ponechána svému osudu a během let zarostla nálety. Vzácné a chráněné druhy rostlin z ní postupně vymizely a zbyla jenom torza původní pestré populace. Před několika lety jsme provedli první velký asanační zásah, odstranili velkou část náletů a pokosili zarůstající louku. Od té doby zde provádíme management pravidelně. Odstraňujeme náletové dřeviny, sekáme louky a monitorujeme stav populace chráněných druhů rostlin. Během čtyř let se počet těchto rostlin ztrojnásobil a vrátily se sem druhy, které byly již považovány za vyhynulé. V péči o tuto lokalitu nám v letošním roce významně pomohli zaměstnanci ŠKO-ENERGO.
Zahnízdí příští rok čápi ?
- Podrobnosti
- Zobrazení: 25458
Od občanů Debře jsme se dozvěděli, že se v letošním roce opakovaně snažili postavit vlastní hnízdo na komínu firmy TREX – MB čápi. Bohužel se jim to nepodařilo. Z plechu položeného na komínu jim klacky po větším větru sklouzávaly dolů a hnízdo nakonec nedokončili.
Kontaktovali jsme proto ornitology, kteří mají zkušenosti s instalací náhradních hnízdních podložek pro čápy, aby nám poradili. Na základě jejich rad a doporučení jsme vyrobili z přírodního materiálu maketu čapího hnízda, kterou jsme pro zpevnění připevnili na katrovačku (k prosévání písku a cementu). Hnízdo nám na komín osadili horolezci. Pevně doufáme, že čápi se na jaře do Debře vrátí a na komínu, i díky této námi vybudované podložce, úspěšně zahnízdí.
Kalendář událostí
20.04. Procházka za léčivými bylinami |
29.04. Život v tůních na Vlčím Poli |
01.05. Výstava k 20.letům výročí ZO ČSOP Klenice |
03.05. Živá krajina |
16.05. Život v tůních Rohatsko |
18.05. Vítání ptačího zpěvu |