Po floristické stránce jsou na Chlumu nejbohatšími společenstvy teplomilné trávníky, nepřesně nazývané stepi. Jsou soustředěné v dolních partiích jižních až západních svahů. Bezlesé plochy vznikly až na výjimky již v ranných dějinách a většinou šlo o pastviny, méně louky ev. extenzivní sady. I když to jsou přírodě blízká společenstva, musí být udržovaná proti zarůstání dřevinami […]

Mezi veřejností nepatří obojživelníci k příliš oblíbeným živočichům. V minulosti byli díky mnoha předsudkům a pověrám často pronásledováni. Na území ČR se vyskytuje 21 druhů obojživelníků a kromě 3 patří všechny mezi zvláště chráněné živočichy. S některými druhy, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan hnědý, se setkáváme častěji. K oblíbeným, ale méně známým, […]

Plošně nejrozsáhlejším lesním biotopem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), druhově poměrně bohaté s přechody k teplomilným doubravám. Ve stinnějších porostech pak bylinné a keřové patro ubývá. Běžně jsou přítomny habr obecný (Carpinus betulus), oba duby, javor mléč (Acer platanoides), j. babyka (Acer campestre), z keřů svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Stabilitu svahů ovlivňuje řada faktorů. Sesuvy zahrnují širokou škálu pohybů na zemském povrchu. Patří k nim např. řícení skal, pohyby svahů a mělké suťové proudy. Hnací silou těchto jevů je gravitace.

Vedle nelesních, přírodě blízkých teplomilných trávníků, jsou stejně významné teplomilné doubravy na stejném podkladu, tedy slínovcích. Stejně tak mají vysoký počet vzácných, ohrožených a chráněných druhů květeny ČR. Rozkládají se nejen na jižních, ale i západních a severních svazích.