Mezi veřejností nepatří obojživelníci k příliš oblíbeným živočichům. V minulosti byli díky mnoha předsudkům a pověrám často pronásledováni. Na území ČR se vyskytuje 21 druhů obojživelníků a kromě 3 patří všechny mezi zvláště chráněné živočichy. S některými druhy, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan hnědý, se setkáváme častěji. K oblíbeným, ale méně známým, […]

Plošně nejrozsáhlejším lesním biotopem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), druhově poměrně bohaté s přechody k teplomilným doubravám. Ve stinnějších porostech pak bylinné a keřové patro ubývá. Běžně jsou přítomny habr obecný (Carpinus betulus), oba duby, javor mléč (Acer platanoides), j. babyka (Acer campestre), z keřů svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Stabilitu svahů ovlivňuje řada faktorů. Sesuvy zahrnují širokou škálu pohybů na zemském povrchu. Patří k nim např. řícení skal, pohyby svahů a mělké suťové proudy. Hnací silou těchto jevů je gravitace.

Vedle nelesních, přírodě blízkých teplomilných trávníků, jsou stejně významné teplomilné doubravy na stejném podkladu, tedy slínovcích. Stejně tak mají vysoký počet vzácných, ohrožených a chráněných druhů květeny ČR. Rozkládají se nejen na jižních, ale i západních a severních svazích.

Přírodní park Chlum je pestrou ukázkou mnoha typů prostředí. Jsou zde smíšené lesní porosty se starými doupnými stromy, pásy křovin lemující les, louky, remízky i přirozená bezlesí. Výsledkem této rozmanitosti je i velké množství ptáků, kteří zde nacházejí vhodné prostředí pro hnízdění nebo územím jen protahují. Některé patří mezi vzácné druhy, s některými se setkáváme […]

Současnou vegetaci přírodního parku tvoří listnaté lesy, teplomilné trávníky a menší mokřady na prameništích a kolem vodních toků a rybníků. Největší část lesů tvoří habrové doubravy a na severních svazích květnaté bučiny.

Chlum u Mladé Boleslavi byl vyhlášen přírodním parkem v roce 2000. Leží jihovýchodně od Mladé Boleslavi mezi obcemi Nepřevázka (na západě) a Lhotka (na východě).