ČSOP Klenice zprovoznila zbrusu nové webové stránky. U této příležitosti zveřejňujeme rozhovor s předsedkyní naší organizace Miladou Vrbovou. Dozvíte se vše nejen o Klenici, ale třeba také to, kde Milada Vrbová bere nekonečnou energii.
Milado před 20 lety jsi založila Klenici. Udělala by si nyní něco jinak?
Asi ne. Vše se vyvíjelo tak jak mělo. Postupně. Začátky byly těžké, ale zase okořeněné společným nadšením a úsilím. S nimi se všechny překážky překonávaly snáze a s velkou radostí.
Co tě za těch 20 let nejvíce překvapilo? A co naštvalo?
Co se týče pozitivních změn – vnímám větší zájem veřejnosti, pracovních i školních kolektivů se zapojovat do naší práce. Není jim stav přírody lhostejný, a tak jsou naší velkou oporou. Na druhou stranu vnímám, jak se za těch 20 let příroda kolem nás změnila. Naše počáteční činnost byla zaměřená na přenášení obojživelníků v době jejich jarní migrace na místa k rozmnožování. Bohužel se postupně počty obojživelníků tak snížily, že vlastně nebylo koho přenášet. Rybník Krupský na Mnichovohradišťsku, kde bylo každoročně migrujících obojživelníků nejvíc, zcela vyschnul. Kam se podělili obojživelníci, nevím. Asi většina z nich bohužel vyhynula. Zmizela i velká část květnatých luk a s nimi celá řada motýlů a bezobratlých.
Krajina se zastavuje, zvlášť na Mladoboleslavsku je to hodně patrné. Jsme bohatý region, takže kromě průmyslových a logistických hal přibývá i soukromá zástavba, která přírodu vytlačuje do stále menších ploch. Kosíme cenné louky, ale jsou to jen takové oázy v moři intenzivně obdělávaných polí. Květnatých luk, remízků a zelených pásů by bylo potřeba vytvořit v naší krajině víc, aby příroda byla zdravá a byla schopná lépe odolávat extrémnímu počasí. Prospělo by to jak zemědělské krajině, tak nám samotným. V regionu už sem tam vidíme drobné změny, ale pokud se změny nenastaví legislativně, k velkým změnám nedojde. Vždy je vše jen otázka peněz.
Jak se za těch 20 let vyvinulo dobrovolnictví?
Tady je změna obrovská. Před 20 lety nám sporadicky přišel někdo pomoc, hlavně při úklidech. Teď máme už vyškoleného koordinátora jenom na dobrovolnictví. Každý rok připravujeme seznam aktivit, které by mohly dobrovolníci dělat a oni si mezi nimi vybírají. Pro realizaci zajistíme všechna potřebná povolení, zajistíme dobrovolnickou aktivitu jak po personální, tak i materiální stránce. Díky dobrovolníkům pomáháme zlepšovat stav naší přírody nejenom na Mladoboleslavsku, ale i v CHKO Český ráj a CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Díky dobrovolníkům se daří realizovat úklidové akce, budovat tůně, vyřezávat nepůvodní druhy dřevin. Dobrovolníci jak z řad firem, tak i školních kolektivů přináší regionu obrovské množství práce.
Klenice pořád roste. Buduje se ekocentrum, pozemkový spolek atd. Čeho chceš ještě dosáhnout?
Poslední akcí letošního roku bude ještě vytvoření biozahrady na pozemku, který je součástí našeho Ekocentra Klenice. Pokud se vše povede a získáme potřebná stavební povolení a finance, chtěli bychom také zrealizovat tůně a mokřady u Struh, kde máme od obce Čachovice pronajatých skoro 11 ha. Dle výzkumů zde žije celá řada vzácných druhů živočichů. Vytvořením tůní a vodních ploch jejich počty ještě zvýšíme. Zadržíme vodu v krajině a vytvoříme pro mokřadní druhy ptáků další prostor. Cílem je vytvoření podobného biotopu jako v Josefovských loukách nebo Sedmihorských mokřadech.
Co je dle tvého názoru nyní největší problém naší planety? A máš recept na jeho řešení?
Největší problém je oteplování a s tím související velký úbytek vody, extrémní změny počasí, vymírání lesů, sucho a neúroda. Vidíme to všude kolem nás. Každým rokem přibývají tropické dny, vysychají prameny, hladiny řek se snižují, stejně jako hladina spodní vody. Nejde před tím zavírat oči, protože nás tyto změny ovlivňují už i ekonomicky. Bez změny myšlení a opravdových změn v krajině, budeme mít velké problémy. Naše republika je střechou Evropy. Všechna voda od nás odtéká, bez jejího zadržení bude naše krajina vysychat a stávat se neúrodnou. Není na co čekat. Musíme změnit nahlížení na krajinu již dnes. Lépe využívat zemědělskou půdu, dodávat jí přírodní živiny, přestat intenzivně pole chemicky ošetřovat. Pokud to neuděláme, vymstí se nám to. Naše pole budou neúrodné a krajina vysušená.
Jsi velmi činná a pracovitá. Dáš nám recept na tolik energie? Kolik hodin prospíš a čím doplňuješ energii, elán?
Já si myslím, že každý má nastavené určité množství energie. Nesmí jít za svou hranici. Pokud to přežene, důsledky mohou být dost nepříjemné. Bohužel se mi někdy stane, že to přeženu, neslyším jemné niance, kdy mi tělo říká, abych zpomalila a tělo řekne stop. Takže sice jsem pracovitá a mám energie hodně, ale i já potřebuji mít čas jen sama pro sebe. Svoji energii doplňuji výlety do přírody, sportem, dobrou knihou. Musím to mít vyvážené. Pokud tu balanci naruším, tělo mi to řekne.
Řekni nám prosím, jaký druh rostliny a živočicha je tvůj nejoblíbenější. Pouze jeden a případně proč.
Mým oblíbeným druhem jsou orchideje. V naší krajině je najdete jen na pár místech. Ke svému životu potřebují specifické podmínky, které se v naší krajině jen těžko hledají. Každý jejich nález je velkým zážitkem a doplněním endorfinů.
V Mladé Boleslavi jsi docela známou osobou. Oslovují tě lidé na lidi se žádostí o radu, pomoc?
Oslovují. Když se v jejich okolí objeví záměry na porušování přírody, zavolají mi, abych jim poradila, jak proti např. různým developerským záměrům, mnohdy i trestným činům, zasáhnout. Stává se poměrně často, že neradi situaci řeší sami, aby si proti sobě neznepřátelili sousedy, místní samosprávu a obrací se na nás, abychom situaci řešili za ně. Snažíme se je ale do řešení vtáhnout, abychom nebyli jenom těmi „černými ovcemi regionu“, kteří si jen na něco, někoho stěžují. Chceme odpovědnost přenést na všechny – hlavně na ty, kteří v daném místě žijí. Protože ti budou nejvíc ovlivněni záměry, které se v místě budou realizovat.
Co bys popřála Klenici do dalších 20 let?
Neutuchající nadšení a zájem o přírodu. Bez těchto dvou „motorů“ bychom to jako organizace mohli zabalit.
