V pátek 7. března se v modulových učebnách základní školy v Dolním Bousově sešlo rekordních 78 lidí, aby si poslechli zajímavosti ze života hadů a mohli se s těmito krásnými tvory setkat naživo. Kvůli páteční dopravní situaci měli aktéři malé zdržení, které jsme vyplnili uvedením jejich YouTube kanálu Living Zoology a pohovořením o nejnovějším dokumentárním filmu, jenž pojednává o práci Matěje a Zuzany Dolinayových, konkrétně o pracovním pobytu v africkém Togu, kde odchytávali mamby zelené. Došlo i na malé testování, co si o hadech děti pamatují z minulých programů. Mile nás překvapilo, co všechno věděly.
Pak už Zuzana s Matejem dorazili naživo, odpovědi na dotazy posluchačů byly prokládány videodokumentací. Podívali jsme se na to, jak vlastně had vydává syčivý zvuk. Některé druhy mají na šupinách drobné výrůstky, které zvučí, když se o sebe třou. Hadi však syčí hlavně díky vytlačování velkého objemu vzduchu. Je to součást jejich obranného mechanizmu. Syčením se snaží zastrašit nepřítele, varují ho, že se jim nelíbí, jak je blízko ap.
Hadi používají i další obranné mechanizmy, například kobry nebo užovky se tváří, jako by byly mrtvé. Naše užovky to dovedly k dokonalosti: vytočí se břichem nahoru, zvrátí hlavu, povypláznou jazyk a navíc vypustí smrdutý sekret, který odstraší úplně každého.
Další obrannou strategií bývá zvláštní barevnost. Mamba černá se jmenuje černá ne kvůli barvě těla, ale pro zabarvení vnitřku tlamičky.
Zuzana s Matejem jezdí po celém světě, hady odchytávají, pořizují fotografie a videa v přirozeném prostředí těchto divokých zvířat, a pak zase hady vypouštějí v místě odchytu. Zároveň působí osvětově na místní obyvatele, zvlášť v Indii nebo v Africe je edukační činnost velmi potřebná. Natočený materiál sdílí na sociálních sítích, ukazují krásu těchto vzácných tvorů. Svým zodpovědným přístupem (klidem a bdělostí) diváky učí, že had nikdy bezdůvodně neútočí. S výchovně vzdělávacími programy jezdí k dětem i dospělým po celé republice.
Na Mladoboleslavsku už program o hadech absolvovalo více než 2000 dětí ve věku od MŠ po středoškoláky. Nejoblíbenější částí programu bývá setkání se čtyřmi živými hady. Vytvořili jsme několik kroužků, každý z účastníků měl možnost se zvířat dotknout, pohladit, pochovat, případně si vytvořit selfie s hadem na krku. Ti, kteří se s živým hadem setkali prvně, obdivovali jeho dokonalé svalnaté tělo, šupiny, způsob pohybu, sílu… Kolovaly také svlečené hadí kůže.
Zodpovídání dotazů Matěj prokládal odpovídajícím videem. Například záběry plivající kobry dětem ukázaly, odkud je vystřikován jed a kde se nachází průdušnice, kterou had dýchá. Jiné záběry odpověděly na otázku, kde má uložené jedové zuby had, když je zrovna v klidu. A na dalším videu jsme pozorovali, jak moc umí vejcožrout roztáhnout tlamu, aby spolkl ptačí vejce. U záběrů naší užovky podplamaté se děti sázely, zda nakonec spolkne nebo nespolkne celkem velkou rybu. Spolkla a odplavala s velkou boulí na břiše! U videa zmije, která polyká myš, jsme si vysvětlili, proč se had neotráví potravou, jež usmrtil svým jedem. Jed obsahuje bílkoviny, které se musí dostat do krevního řečiště, aby působily rozkladně na nervový a svalový systém. Tím, že je had spolkne, přímo do krve neproniknou a trávením se rozloží.
Všichni účastníci, od nejmladších po nejstarší, odcházeli velmi spokojení. Čas utíkal tak rychle, že jsme ani nepostřehli, jak se přednáška protáhla na dvou a půl hodinový program. Připojujeme velké poděkování Zuzce a Matějovi a těšíme se někdy příště na viděnou!
Autorka: Pavla Bártková
