Biocentrum v Českém ráji po třech letech. Tůně obsadili obojživelníci, pole se zelená

Publikováno: 1. září 2024 /

Je to skoro jako včera, kdy se sešly desítky lidí na poli u Libošovic v CHKO Český ráj, aby společnými silami vysadily dvě stovky stromů a pomohly vybudovat několik tůní. Již to jsou tři roky a tamní krajina vzkvétá do zelené krásy. Projekt nese název Biocentrum u Zlaté stezky.

Na konci srpna jsme se vyrazili podívat na část výsadeb u manželů Polívkových, kteří se před lety rozhodli koupit pozemky a věnovat je přírodě. Zdejší akce má pro ČSOP Klenici ještě jeden význam – některé pozemky zasahují do pramene říčky Klenice, po které je organizace pojmenována.

Na poli rostla ještě v roce 2021 kukuřice, které se tam však nedařilo, mimo jiné také kolabovala meliorace. „Když jsme se sem nastěhovali a vyrazili na procházku, mysleli jsme si, že CHKO je místo, kde se se vším zachází tak, jak by mělo. Šetrněji. Když jsme zjistili, že v lesích jsou vyjeté koleje, na polích obrovské lány s řepkou, která se stříká, tak jsme si říkali, že bychom to na kousku mohli dělat jinak,“ svěřila se tehdy Jaroslava Polívková.

Odbornou pomoc jim nabídl hydrobiolog Radomír Studený, který naplánoval vhodná opatření, svejly, tůně i možnosti výsadby. Podle map stabilního katastru z roku 1842 byla v těchto místech louka. Do výsadby 199 stromů se na podzim 2021 zapojilo na pět desítek lidí. Zasadili 54 švestek, 58 jabloní, 4 jeřáby, 18 hrušek a 65 lip. Patronem celé akce se stala slavná moderátorka Jolana Voldánová, která přijela výsadbu nejen podpořit, ale také přidat ruku k dílu.

Změna na pozemcích je po třech letech patrná již z dálky. Lze vidět ostře ohraničené linie přechodu mezi konvenčním polem a pozemky manželů Polívkových. Jedna část pozemků u červené turistické trasy je občas spásána, pakliže se povede sehnat býložravce a oplocení. Jinak je nutná sekačka a rodina dokonce zakoupila traktor a další vybavení, aby pozemky nezarůstaly.

Tůně se periodicky plní vodou. Na další části pozemků, kde jsme se byli nyní podívat, bylo mozaikovitě posekáno. Ve svahu byly vytvořeny zasakovací pásy, které zůstaly neposekány a jsou zarostlé různými druhy rostlin včetně třeba divizny velkokvěté. Že svejly fungují a zabraňují neřízenému odtoku vody, se lze přesvědčit pod svahem, kde jsou tůně na konci léta téměř plné vody. Vodní bezobratlí je již dávno obsadili a k vidění zde byli obojživelníci včetně čolka obecného. Jiné tůně mají vodu hlavně po deštích a nyní byly skoro vyschlé a částečně zarostlé rákosím. Život se vrací také do půdy, kterou hojně osídlují půdní organismy. Kvetoucí rostliny přivítali opylovači.

I v těchto místech jsou desítky stromů, kterým ale daly zabrat jarní mrazy, a tak jsou majitelé trochu v očekávání, zda o pár nepřišli. Plodů ovocných stromů se moc nedočkali. Problémy jsou také od srnčí zvěře, která dřeviny okusuje, i když jsou vybaveny ochranou. Nejinak tomu je i na pozemku za tratí, kde jsou rovněž vodní prvky a malý sad.

„Zaznamenali jsme pár mrtvých stromů, ale v celkovém množství je to jenom zlomek. Plochy vypadají pěkně a tak rozdílně oproti vedlejším polím, které mi připadají úplně mrtvé. Tůně jsou plné vody a byli v nich i obojživelníci. Byl to krásný projekt,“ svěřila se předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová.

Manželé Polívkovi dodali, že mají plné ruce práce ve všech ročních obdobích, ale pozemky jim dělají radost. Určitě by neodmítli pomocnou ruku dobrovolníků, kteří se mohou hlásit přes naší organizaci.

Máte dotaz?

Zaujal vás náš program nebo máte nějaký dotaz? Rádi vám odpovíme! Neváhejte využít náš kontaktní formulář nebo nás kontaktujte přímo e-mailem.