Boleslavsko i Mladá Boleslav má mnoho krásných míst, o čemž svědčí nedávný příspěvek Antonína Kůrky Mladoboleslavsko pod rouškou. Tímto příspěvkem bych však rád nastínil na třech konkrétních příkladech naopak ty temné části především samotného města Mladá Boleslav, a to z mého pohledu, tedy pohledu studenta Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který má plno informací tzv. z „první ruky“, od mnohých akademiků, a to navíc mezioborově.
Obrázek 1: Satelitní snímek sadu „Třešňovka“ z dubna 2020. Původní přibližná rozloha sadu vyznačena červenou čarou. Zdroj: mapy.cz
Čtěte také: Ochrana přírody pohledem studenta vysoké školy: Průmyslová zóna Bezděčín
Na následujících řádcích tak demonstruji vývoj těch míst, která mi osobně velmi „leží v žaludku“. Zároveň ještě předesílám, že velká část mého „důkazního materiálu“ je doložena na ptácích, jakožto skupině organismů, na které jsou změny v krajině dobře patrné i pro mnohé laiky, a kteří jako jediná skupina organismů (respektive vývoj jejich početnosti) také v našem státě slouží například jako indikátor stavu zemědělské krajiny.
Michalovice
Jsem občanem Mladé Boleslavi a bydlím se svou rodinou v městské části Michalovice (se svou rodinou bydlím rád, nerad však již právě zde). Této městské části se také týká první z konkrétních příkladů. Ještě, než ho podrobněji rozeberu, tak se zastavím u samotné problematiky satelitních „městeček“. Těch je kolem Mladé Boleslavi spousta (Bradlec, Písková Lhota apod.). Už jejich samotná existence je velkým problémem a tvrdou ranou pro krajinu i naši kulturu bydlení.
Obrázek 2: Satelitní snímek sadu „Třešňovka“ z dubna 2020. Původní přibližná rozloha sadu vyznačena červenou čarou. Zdroj: mapy.cz
Jsou stavěny na velkých plochách, v krátkém časovém měřítku (často tvoří plochy stejně velké či větší, než jsou některé okolní obce, které tu jsou již od středověku (Beneš et al. 1997). Porovnejte velikost městské části Michalovice, bez plochy golfového hřiště, s nedalekou obcí Dalovice a jejich architektonická struktura je k pláči i pro běžného občana (alespoň tedy doufám), nejen pro krajinného architekta. Nehledě na fakt, že jsou svým způsobem i zástavbou nerespektující naši legislativu, jelikož dle Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. by nemělo docházet k narušování krajinného rázu, který je tímto rozhodně narušován, leč se bohužel jedná o subjektivní posouzení.
Michalovice jsou ideálním příkladem tohoto skandálního rozvoje měst či obcí, kde byla, konkrétně v tomto případě, za méně než 20 let zastavěna plocha o více než 15 ha, a to není počítána rozloha místního golfového hřiště, které je mimochodem na míle vzdálené něčemu alespoň přírodě blízkému. A další zástavba probíhá. Tím se dostávám k prvnímu problematickému území, kterým je dnes již bývalý sad na území této městské části, označovaný též jako „Třešňovka“. Byl situován mezi golfovým hřištěm a místním svahovým lesem. Sad byl minimálně 70. let starý, o čemž svědčí i Obrázek 1, tedy satelitní snímek daného místa z 50. let 20. století.
Není zde prostor na podrobné rozebírání cennosti starých sadů pro ochranu přírody, tedy se pokusím alespoň krátce. Naše zemědělská krajina trpí vážným nedostatkem drobných krajinných prvků a také tzv. „jemné krajinné mozaiky“ spočívající ve velikosti jednotlivých krajinných struktur. Jen od 50. do 90. let minulého století ubylo vlivem kolektivizace v naší republice 572 000 ha luk a pastvin, 4 000 km alejí a stromořadí, 3 600 ha rozptýlené zeleně, zmizelo 49 000 km mezí a dokonce 158 000 km polních cest (Figala 1997).
Obrázek 3: Satelitní snímek sadu „Třešňovka“ z roku 2018, včetně jeho detailnějšího výřezu. O stále vysokém počtu starých stromů a pestrosti celého sadu netřeba mluvit, ze snímku to jasně vyplývá. Též je patrné, jak je sad pro mnohé organismy zajímavým útočištěm ve srovnání s okolní zemědělskou krajinou, na snímku vlevo. Na první pohled vysoká heterogenita golfového hřiště je však pouze na první pohled. Golf disponuje homogenním trávníkem, často nepůvodními druhy především jehličnatých dřevin a vodními plochami bez příbřežní vegetace, „vyfóliovanými“ a plnými ryb, především kaprů, tedy nevhodné pro mnoho organismů. Zdroj: mapy.cz
Věřte či ne, v jednotkách uvedených čísel ale chyba není. Právě staré sady tak v dnešní době tvoří často velmi důležitá místa především pro hmyz a další bezobratlé, mnohé druhy ptáků, a i rostlin vázaných na rozvolněnější a slunnější porosty s množstvím dutin, kterých, netřeba dodávat, je v naší krajině jako šafránu (jak starých sadů, tak dutin). Tento krásný kousek krajiny byl však zničen a na jeho místě vzniknou další rodinné domy bůhví jaké podoby. Zbylo jen několik ponechaných solitérů na okraji celé plochy.
Zábor kvalitní orné půdy
Krátce se zmíním i o tomto rozsáhlém problému, který je zřejmě i tou nejhorší problematikou nastíněnou v mém příspěvku. V České republice máme Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Z tohoto zákona vyplývá, že odnětí orné půdy ze zemědělského půdního fondu u těch nejkvalitnějších tříd půdy (je jich celkem 5, 1. a 2. třída jsou půdy velmi kvalitní) k jiným účelům než zemědělským (např. ke stavbě nějakého objektu) je možné pouze tehdy, pokud je to ve veřejném zájmu, který převažuje veřejný zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.
Obrázek 4: Graf vývoje orné půdy, zemědělských pozemků a lesních pozemků v období 1966 až 2019. Hodnoty jsou v ha (ČÚZK 2020).
Zda je například golfové hřiště v Michalovicích, postavené z velké části na té nejkvalitnější orné půdě 1. třídy, kterou v našem státě máme, veřejným zájmem, posuďte sami (třídu ochrany je možné jednoduše ověřit např. na těchto webových stránkách Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy: bpej.vumop.cz). Úsměvná je též informace, že půda, na které z velké části stojí již zmíněné golfové hřiště a téměř celý satelit Michalovice není vhodná k zatravnění ani ke stavbě nádrží. Pokud se však nebudu držet pouze Michalovic, i mnohé další projekty (např. průmyslové haly podél dálnic), které jak houby po dešti v tomto století vznikají nejen na kvalitních zemědělských půdách, jsou hříchem, který se těžko dá odčinit.
Každoročně nám podíl orné půdy v České republice klesá, což je vidět i na Obrázku 4. a na což upozorňují mnozí odborníci. K čemu bude občanům například další obchodní dům vznikající na Dubcích? Mladá Boleslav má nejdražší osvětlení v republice, bude mít též nejvíce obchodních domů na obyvatele? Vhodným příkladem je též průmyslová zóna u Bezděčína, kterou detailněji rozeberu v dalším příspěvku.
Autor: Josef Rutterle
Použité zdroje:
- Beneš, L. a další. 1997: Mladoboleslavsko v proměnách času. Mladá Boleslav : Libri, 1997. 80-85983-34-36.
- Figala, J., 1997: Changes of agro-ecosystem as a cause of stability loss in agricultural landscape. Conference proceedings Floods and landscape 97, Brno.
- ČÚZK, ©2020: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky (online) [cit.2020.12.15.], dostupné zde
- Hudec, K. (ed.), 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha
- Hudec, K., Šťastný, K. a kol., 2005: Fauna ČR, Ptáci – Aves 2/1, 2/2, Academia, Praha
- Praus, L. a Šifta J., 2016: Hnízdění chocholoušů obecných (Galerida cristata) v Mladé Boleslavi a okolí v roce 2016. Panurus 25. 31-42.
