Sobota 8. 6. hrozila deštěm, ale mraky se cestou k hoře Říp rozešly. Nejprve jsme navštívili upravenou obec Kleneč, kde v rybníku na návsi plaval spolu s nutriemi i pár hus labutích. Poblíž byla k vidění košatá osmnáctiletá lipka, zasazená v dubnu 2001 jako „tisíciletá“, u příležitosti začátku nového tisíciletí.
Cesta ke hvozdíkům písečným byla krásně značená, je vidět, že si místní této celoevropsky významné botanické rarity považují. Stráň pod hvozdíky byla posetá bělozářkami liliovitými a tužebníkem obecným.
Hvozdíky písečné byly v plném květu a omamně voněly. Mezi hvozdíky rostla spousta dalších zajímavých rostlin, které u nás nejsou k vidění: trávničky, kozince ap. Kousek jsme popojeli autobusem a po žluté turistické jsme se pustili do výstupu na bájnou horu.Cesta vedla příjemně lesem, lemovaly ji modřence chocholaté, spatřili jsme i samičku roháče. Následovala Pražská vyhlídka s přepychovým výhledem na Polabí i České středohoří. Na obnažených kamenitých místech kvetly trsy mateřídoušky, a i přes vítr tam poletovali otakárci a babočky.
Pod vrcholem byla chata s nápisem: Co mohamedánu Mekka, to Čechu Říp. Na samém vrcholu kopce stojí od roku 1126 rotunda zasvěcená sv. Jiří. Následoval pěší sestup do Roudnice nad Labem. Celé město bylo provoněné kvetoucími lípami. V zámeckých zahradách probíhala akce s názvem Roudnický košt a atrakcí byly nablýskané funkční traktory značky ZETOR. Zpáteční cesta autobusem proběhla příjemně, díky velmi dobré viditelnosti bylo stále co pozorovat. Výletu se účastnilo asi 40 lidí, z toho 12 dětí.
Hvozdík písečný se díky záchrannému programu podařilo zachránit doslova za pět minut dvanáct. Tato kriticky ohrožená rostlina vyrůstá výhradně v České republice v Národní přírodní památce Kleneč poblíž Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Počátkem 20. století rostl hvozdík písečný český ještě hojně také na stráních u nedaleké obce Vražkov. Postupně však došlo ke změně biotopu (zarostl dřevinami) a okolo roku 1950 zcela vymizel.
