Vedle nelesních, přírodě blízkých teplomilných trávníků, jsou stejně významné teplomilné doubravy na stejném podkladu, tedy slínovcích. Stejně tak mají vysoký počet vzácných, ohrožených a chráněných druhů květeny ČR. Rozkládají se nejen na jižních, ale i západních a severních svazích.
Jde o dva dobře odlišitelné typy. První je typ středoevropské bazifilní doubravy, konkrétně mochnové doubravy, vyskytující se v menších porostech na úpatí severních až SZ svahů Chlumu. Ve stromovém patru dominují dub letní nebo zimní (Quercus robur, Q. petraea), v keřovém je typická krušina olšová (Frangula alnus), dále např. líska obecná nebo ptačí zob (Corylus avellana, Ligustrum vulgare). V podrostu tvoří typickou garnituru druhů mochna bílá (Potentilla alba), srpice barvířská (Serratula tinctoria), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice chabá (Carex flacca), bukvice lékařská (Betonica officinalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) či smldník jelení (Peucedanum cervaria).
Druhým typem jsou vysloveně teplomilné perialpidské doubravy, které se ale na Chlumu vyskytují spíše ve fragmentech. Nejcennější porosty se vyskytují na jižním temeni hřbetu nad Nepřevázkou (Netušilovou strání), zde i s dubem pýřitým (Quercus pubescens). Z dalších dřevin, stromů i keřů jsou významné jeřáb břek (Sorbus torminalis), dřín jarní (Cornus mas), třemdava bílá (Dictamnus albus), plamének přímý (Clematis recta), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a především nádherný vstavač nachový. Poměrně řídký porost přecházel do extenzivního sadu s výše uvedenými suchými trávníky, značně degradovanými výsadbou borovice lesní.
