Stabilitu svahů ovlivňuje řada faktorů. Sesuvy zahrnují širokou škálu pohybů na zemském povrchu. Patří k nim např. řícení skal, pohyby svahů a mělké suťové proudy. Hnací silou těchto jevů je gravitace.

Řícení je náhlý krátkodobý pohyb hornin na strmých svazích, při kterém se bloky zřítí volným pádem. Stékání je rychlý krátkodobý pohyb hornin ve viskózním stavu. Jako pohyb na svahu vzniká po přívalových deštích. Podíl vody ve stékající zemině však není větší než podíl horninových úlomků. Sesouvání je relativně rychlý krátkodobý klouzavý pohyb hornin po svahu podle jedné nebo více smykových ploch. Výsledkem sesouvání je sesuv, který má v horní části odlučnou oblast, střední část tvořenou splazem, a v dolní části se vytváří výrazné čelo sesutých hmot. Ploužení (creep) představuje nejpomalejší typ svahového pohybu. A probíhá běžně na svazích. Přitom jsou nezpevněné svrchní části svahů působením gravitace postupně přemisťovány do nižších poloh. Rychlost ploužení se pohybuje od 1 mm do 10 cm za rok. Creep může být způsoben i vzdouváním půdy, kdy zemina střídavě zvětšuje a zmenšuje svůj objem. Přitom hlavní roli hraje voda. Pohyby hornin a zemin ovlivňuje působení podzemních vod. Tlak vody, která se hromadí mezi zrny hornin, vede k destabilizaci svahu. Významná je i nepřítomnost nebo ztráta vegetace. Jílové minerály v deštivých obdobích bobtnají a zvětšují svůj objem. V suchém období pak dochází k jejich smrštění. Mrazové vzdouvání, způsobené střídavým zamrzáním a rozmrzáním vody v půdě, vytváří stejné změny. V důsledku působení gravitace se vzdouvané svahoviny nevrací do původní polohy, ale pohybují se postupně po svahu dolů. Sesuvy způsobuje nevhodnou činností i člověk.

 

 

Obr.1. Charakteristický jev, který vzniká při pomalých
pohybech na svahu, tvoří tzv. opilé stromy. Svah, na němž rostou stromy,
se postupně pomalu posouvá. Kmeny stromů se snaží si udržovat polohou kolmou k
zemskému povrchu. Tak vzniká charakteristický prohnutý tvar kmene

Obr. 2. Hákování vrstev vzniká při nejpomalejším
typu svahových pohybů a patří mezi typické projevy ploužení. Přitom dochází
vlivem gravitace k ohýbání vrstev ve směru po svahu.

Obr. 3. Planární, rotační a
proudový sesuv ( zprava doleva)