Chráníme nejvzácnější rostlinu Mladoboleslavska. Poslední populace hořečku nahořklého
- Podrobnosti
- Zobrazení: 8
Na pomoc silně ohroženým hořečkům nahořklým vyrazili starší i nejmladší členové ČSOP Klenice. Posekali a pohrabali jednu z mála lokalit, kde lze ještě tyto nádherné rostliny nalézt.
Žáci pomáhají zvyšovat biodiverzitu Mladoboleslavska. Starají se o koniklecovou louku
- Podrobnosti
- Zobrazení: 6
Ještě než se uzavřely školy a pandemie koronaviru omezila takřka veškerý život, stihli žáci ZŠ Kosmonosy posekat koniklecovou louku u Debře.
O koniklecovou louku se svědomitě stará náš člen a pedagog Zdeněk Turek, který se vypravil se svými svěřenci i tentokrát na pomoc ohroženému konikleci lučnímu.
Jarní Patagonie - přednáška zrušena
- Podrobnosti
- Zobrazení: 14
Je nám líto, že musíme ze známých důvodů na neurčito přesunout fotoreportáž o přírodě Patagonie, která se měla konat 19. listopadu 2020 v Muzeu Mladoboleslavska.
Zachraňujeme vzácné orchideje. Posekali jsme slatinnou louku u Struh
- Podrobnosti
- Zobrazení: 96
Devět členů ČSOP Klenice o víkendu posekalo a pohrabalo slatinnou louku u Struh nedaleko Benátek nad Jizerou, aby zde měly prostor vzácné rostliny jako orchideje prstnatec pleťový nebo kruštík bahenní.
Hrábě, vidle, křovinořezy, sekačka, ale i kosa se stali sobotními společníky pro dobrovolníky, kteří i přes zamračené a deštivé počasí opustili pohodlí svých domovů a vyrazili na pomoc přírodě. Zabrat jim daly především okrajové části lokality, které byly zarostlé již velmi vzrostlým rákosem, který se postupně rozšiřuje.
Naši houbaři vyrazili do Hradčan a našli známé i méně známé druhy
- Podrobnosti
- Zobrazení: 116
V sobotu 3. října se konala vycházka za houbami do zachovalých bukových porostů u vsi Hradčany u Mimoně. Akce ČSOP Klenice s názvem “S mykologem do Hradčan“ se zúčastnilo na 30 zájemců z veřejnosti od malých dětí po lidi důchodového věku.
Ačkoliv klasických košíkových hub mnoho nerostlo a účastníci nacházeli spíše tzv. prašivky, většina návštěvníků akce vytrvala do konce a se zájmem naslouchala poutavému vyprávění nadšeného amatérského mykologa Stanislava Tutky.
Stepník rudý se po devíti letech znovu objevil na Radouči
- Podrobnosti
- Zobrazení: 132
Na suchých písčitých plochách Radouče byl naposledy pozorován v roce 2011, pak se po něm doslova slehla zem. V neděli se po devíti letech znovu objevil a my jsme byli přitom.
U nás je stepník rudý vzácný druh pavouka, vyskytuje se jen v teplých nížinách. Najdeme ho lokálně ve středních Čechách, v okolí Prahy, Českém krasu, Českém středohoří na Mělnicku. Na Moravě např. na Pálavě, Bzenecku, Pouzdřanech, Brněnsku, Moravském krasu, ale zasahuje i na Hanou, kde se vyskytuje na úpatí Velkého Kosíře. Historicky poprvé byl u nás nalezen na hoře Říp.
Podzimní přednášky Tomáše Grima pro školy
- Podrobnosti
- Zobrazení: 110
Přes 180 dětí si v minulém týdnu mělo možnost poslechnout vyprávění našeho předního ornitologa Tomáše Grima. Sedmáci ze ZŠ Kosmonosy se rozhodli pro přednášku „Proč ptáci nemají rádi přírodu? Proč se stěhují do měst“, kterou doplnily naše pracovní listy o sokolech na komíně v Mladé Boleslavi (ke stažení zde).
Stejné téma si vybrali i sedmáci ze 6. základní školy. Tercie na Gymnáziu v Mladé Boleslavi dala přednost devadesát minut trvající přednášce „Okavango 7.div Afriky“.
Zápřednice jedovatá nalezena na Radouči
- Podrobnosti
- Zobrazení: 222
Příroda Radouče má nové obyvatele – zápřednice jedovaté. Několik hnízd tohoto poměrně velkého pavouka jsem objevil na spletených latách třtiny na radoučské pláni ve slunných zářijových dnech tohoto roku.
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je u nás jediný pavouk, který svým kousnutím může člověku způsobit vážnější zdravotní potíže. Velkými klepítky snadno prokousne kůži a vstřikne do rány jed, který způsobuje palčivou bolest, lokální opuchnutí, někdy dočasné ochrnutí končetiny.
Pot, tvrdá práce a kamera. Revitalizovali jsme polní cestu a zasázeli zeleň
- Podrobnosti
- Zobrazení: 122
Několik hodin práce ve svém volném čase mají za sebou naši členové, kteří o uplynulém víkendu revitalizovali polní cestu u obce Nepřívěc. Při práci nás sledoval štáb České televize, který natáčel pořad Náš venkov.
Na hodinách bylo osm hodin ráno, když se členové ČSOP Klenice začali scházet v klubovně. V neděli v tomto čase ještě většina lidí spí, ovšem 13 odhodlaných dobrovolníků včetně dětí se vydalo na pomoc krajině.
Jak žije Radouč v zářijových dnech?
- Podrobnosti
- Zobrazení: 108
Někteří syslíci jsou stále ještě venku, což je na půlku září docela překvapivé. Stále se jim ještě nechce do nor pod zem, asi je tu drží to stále ještě letní slunce. A tak nadále využívají lidského dobrodiní, vesele chroupajíce mrkvičku a brambůrky. Hezké je to. Pozdní květy hlaváčů, trávniček a hvozdíků ještě navštěvují už notně otřepaní modrásci coridon, ale také úplně noví žluťásci Colias.
Mykologové našli vzácný hřib rudonachový
- Podrobnosti
- Zobrazení: 153
Velký úspěch zaznamenali naši mykologové z Mykologického klubu Ryzec. Našli totiž vzácný a jeden z našich nejkrásnějších hřibů - hřib rudonachový.
Mykologové našli hřib rudonachový hned na dvou místech Mladoboleslavska. „Jeden jsme našli ve svahu na Chlumu. Neutrhli jsme ho, a to nejen proto, že nechceme platit pokutu, ale vyfotili jsme ho a zakryli listím,“ hlásil jeden z mykologů.
Při kosení louky na Vrchbělé jsme našli ohroženou kudlanku
- Podrobnosti
- Zobrazení: 120
Členové ČSOP Klenice odstranili náletové dřeviny, pokosili a pohrabali louku nedaleko rozhledny na Vrchbělé, kde roste jedna z posledních populací ohroženého hořce křížatého na Mladoboleslavsku. Překvapením byl nález kudlanky nábožné i hnízda zápřednic.
Dobrovolníci pohrabali chráněné slatiniště, pomohla i speciální sekačka
- Podrobnosti
- Zobrazení: 164
Obrovský kus práce odvedli členové ČSOP Klenice a dobrovolníci, kteří pohrabali slatiniště evropsky významné lokality Loučeňské rybníčky. Biomasa naplnila čtyři velké kontejnery. Zapotil se také pan Havlát se speciální horskou sekačkou, který louky posekal.
Čtyřiadvacet dobrovolníků se sešlo uplynulou sobotu ráno na rozsáhlých lukách u Loučeně, kde na ně čekalo opravdu hodně práce. Na zemi už ležela posekaná proschlá biomasa, o kus dál čtyři velkokapacitní kontejnery.
Naučná stezka Chlum má nové i obnovené prvky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 83
V roce 2014 jsme slavnostně otevřeli novou naučnou stezku v přírodním parku Chlum. Stezka se stala vyhledávaným cílem široké veřejnosti, ale i škol regionu, které ji během Dnů země pravidelně uklízejí a rozšiřují žákům vědomosti o zdejší přírodě a historii.
Během let se bohužel některé prvky poškodily vlivem prostředí, některé díky vandalům. V létě se nám podařilo všechny poškozené prvky opravit, stejně jako jsme nechali nalakovat stříšky naučných tabulí. Kromě opravených prvků stezce přibyl i nový prvek – Strom jako dům – jako náhrada za poškozený prvek s letorosty stromu.
Věříme, že se obnovené prvky budou veřejnosti líbit. Zvláště na podzim stojí stezka pro barevnost stromů za návštěvu.
Autor: Milada Vrbová
Vrcholící léto nám přináší řadu vzácných druhů živočichů a rostlin
- Podrobnosti
- Zobrazení: 88
V NPP Radouč jsme objevili cedule "Migrace sysla". V syslí kolonii vyrostly durmany s velkými, nápadnými a ozdobnými květy. Loni tam byl jeden, dnes celá durmaní zahrádka. Ještě kvetou vysoké divizny velkokvěté. A na skalkách se vyskytuje vousatka prstnatá. Tato nenápadná a nepříliš fotogenická tráva je řazena k ohroženým druhům (kategorie C3).
Studánka na Babě dostala střechu i schody
- Podrobnosti
- Zobrazení: 135
Letos na jaře jsme nechali vybagrovat prameniště nad Horními Stakory, které byly zaneseno bahnem a klacky. Jeden pramen jsme umístili do skruže a druhý vyhloubili a nasměrovali do tůně, která leží pod studánkou, aby ji zásobovala vodou.
Následně jsme upravili okolí studánky. V létě jsme ji opatřili stříškou, aby se nezanášela listy z okolních stromů a nesloužila jako past zde žijícím zvířatům. Kolem studánky jsme vybudovali schůdky, aby byl k ní lepší přístup.
U Katusic zřejmě úspěšně vyhnízdili motáci lužní
- Podrobnosti
- Zobrazení: 157
Na konci července bylo u bývalého katusického polního letiště pozorováno již vzletné mládě motáka lužního. Tento druh na Mladoboleslavsku hnízdí sporadicky, dle záznamů se v okolí Katusic pravidelně v hnízdním období vyskytuje od roku 2017.
Jedná se o elegantního štíhlého tažného dravce se zimovišti v subsaharské Africe, který k nám přilétá na přelomu dubna a května. V současné době hnízdí především v obilných polích. Motáci lužní hnízdí na některých místech i semikoloniálně, tedy ve více párech poblíž sebe.
Na Mladoboleslavsku se již pravděpodobně nesetkáme se sýčkem
- Podrobnosti
- Zobrazení: 132
Sýček obecný se roku 2018 stal ptákem roku. Tento titul každým rokem přisuzuje Česká společnost ornitologická některému z obecně známých ptačích druhů, aby poukázala na jeho ohrožení a s ním spojené problémy v krajině či v jejich ochraně.
Sýček symbolizuje rapidní úbytek biodiverzity a především ptačích druhů v naší zemědělské krajině. Od roku 2017 běží program ATHENE na záchranu jeho posledních populací.
Tato sova patřila k nejpočetnější v naší republice ještě na začátku 20. století s početností pohybující se v tisících až desetitisících párech.Sýček žil v nižších polohách téměř v každé vesnici (jeho hnízdním prostředím jsou především farmy a zemědělské objekty).
Kvůli intenzifikaci zemědělství a destrukci pestré mozaiky v krajině však následoval prudký pokles a na přelomu tisíciletí bylo sýčků zjištěno po celé republice již pouze kolem 500 párů.
Pomozte nám najít stepníka!
- Podrobnosti
- Zobrazení: 200
Vrchol a konec léta je časem stepníků. Tito zajímaví a bezpochyby nejnápadnější pavouci u nás jsou typickými obyvateli skalních stepí a rovněž vátých písků. Jsou indikátory původních stepních biotopů. V Čechách žijí v nejteplejších a nejsušších oblastech: v Českém středohoří, Českém krasu, ve středním Povltaví, a rovněž na některých izolovaných lokalitách – např. na Řípu, vrchu Kopeč, Semické hůře nebo Báně u Hradčan. Mezi tato zcela izolovaná místa výskytu patřila donedávna také
NAŠE RADOUČ !
Červencové můření
- Podrobnosti
- Zobrazení: 163
Že můry přilétají na světlo, to je fakt známý od nepaměti. Proč to dělají, je dodnes předmětem vědeckých dohadů a odvážných hypotéz. Můrám jsou hypotézy slovutných vědců šumafuk. Jakmile vidí světlo, úplně zmagoří. Zapomenou na sladký nektar květů, dokonce i na snahu zabezpečit vznik nového potomstva. Přiletí jak divé, krouží zmateně kolem zdroje a pak unaveny usedají poblíž světla. A nejen můry. Na světlo přilétají i někteří brouci, saranče, kobylky, jepice, chrostíci, sršně a další hmyz. A toho využívají entomologové, kteří tak zjišťují na určité lokalitě,
 |
 |
 |
Kalendář událostí
| Žádné události |
Aktuálně
- Chráníme nejvzácnější rostlinu Mladoboleslavska. Poslední populace hořečku nahořklého
- Žáci pomáhají zvyšovat biodiverzitu Mladoboleslavska. Starají se o koniklecovou louku
- Jarní Patagonie - přednáška zrušena
- ZRUŠENO -Tradiční výstava hub
- Zachraňujeme vzácné orchideje. Posekali jsme slatinnou louku u Struh